Hizballáh zabil dvanáct nevinných dětí na fotbalovém hřišti na severu Izraele. Druhého dne jsem to místo navštívil. Bicykly potřísněné krví byly ještě rozesety po trávě. Objímal jsem zničené lidi a hovořil s nimi. O několik dnů na to Izrael v reakci zlikvidoval přesným chirurgickým zásahem v Libanonu vysokého teroristu Hizballáhu. A teď se předpokládá, že Izrael musí strpět masivní útok Hizballáhu, jako kdyby to byla nevyhnutelná, a snad dokonce oprávněná reakce. O pár dní později byl zabit vysoký terorista Hamásu v Teheránu. Zprávy hovořily o tom, že Írán byl „zahanben“, a proto se očekává, že Izrael bude kvůli tomu muset zase čelit salvám raket a dronů.

Příliš mnoho lidí se tváří, jako by to byla nějaká přiměřená rovnice. Íránský prezident prohlásil, že mají „právo reagovat“, a vůdce Hizballáhu řekl, že Izrael překročil jakousi „červenou čáru“, takže odpověď je nevyhnutelná. Tyto postoje papouškují články v médiích po celém světě, spekulující o tom, jak a kdy k útokům dojde, přičemž se má za samozřejmé, že „Írán má právo reagovat“ a že „íránská reakce je nevyhnutelná“. 

Ale proč by taková reakce měla být „nevyhnutelná“? Nejenže je taková logika morálně hluboce chybná, ale také znamená pro zbytek světa nebezpečný precedent.

Když Spojené státy zlikvidovaly Usámu bin Ládina, nikdo neměl zato, že to ospravedlňuje útok Al-Káidy na Washington nebo New York. Když byl v Sýrii zabit al-Bagdádí, nikdo neočekával že USA v klidu akceptují nevyhnutelnou pomstu ISIS. Teroristům se daří, protože nehrají podle pravidel, ale přitom se dnes svět tváří, jako by jejich pravidla byla rozumná. Do války proti teroru byla transplantována floskule, že „každý má svůj narativ“. Dobro a zlo už neexistuje ani tváří v tvář těm nejodpornějším vrahům. Ti, kdo teroristy zabíjejí, mají vzít v úvahu, že by mohli zranit jejich city a že nemáme na vybranou a musíme akceptovat, že se nám pomstí.

Máme na vybranou. Ve světě existuje dobro a zlo. Liberální demokracie představují spravedlnost, morálku a svobodu. Teroristé jsou vrazi, kteří nás chtějí nejen připravit o náš způsob života, ale také povraždit naše děti. K vysokému morálnímu standardu nepatří akceptování jejich záštiplné rétoriky. Teroristé nemají žádnou imunitu. Nemají žádné právo na odvetu. Nejednají v rámci zákona. Žijí a jednají mimo pravidla, a proto jsme oprávněni přinutit je, aby za to zaplatili. Hizballáh a Hamás cílí na nevinné civilisty, schovávají se za nevinnými civilisty a bez míření střílí na naše nevinné civilisty. Írán se sice snaží prezentovat jako normální stát, ale ve skutečnosti byl a zůstává největším patronem terorismu na světě. Svět musí Íráncům říct, že pokud nechtějí, aby byli v Teheránu zabíjeni teroristé, neměli by je u sebe vítat.

Podle jaké morálky by měl Izrael akceptovat salvy raket od teroristických organizací a lotrovských států? Taková představa je skandální, protože dává rovnítko mezi legitimní obrannou akci právního státu a očividně ilegální akce teroristické organizace. Takové neudržitelné a nemorální řeči se dají čekat od okrajových skupinek, které racionalizují teror, ale nemůžeme je akceptovat v diskusi hlavního proudu.

A nakonec známá pravda: co v Izraeli začne, se nikdy neomezí jen na Izrael. Jestliže se novou mezinárodní normou stane tolerance teroristické odvety, dříve nebo později se to dotkne každého. Jestliže se tento narativ ujme, pocítí to každá země, která se snaží bojovat proti teroru. Je na čase s tím skončit a zaujmout jasný morální postoj: Írán, Hizballáh a Hamás nemohou útočit na Izrael (ani na New York nebo londýnské metro nebo pařížský hudební klub) a pro takové útoky neexistuje žádné ospravedlnění. Pokud zaútočí, Západ by měl podpořit reakci Izraele, protože to je morálně správné a protože precedent, který se zrodí na Blízkém východě, nikdy na Blízkém východě nezůstane.
 

Jair Lapid

Zdroj: Times of Israel, překlad: -mk-