Milí přátelé,

v pátek proběhlo poslední rozloučení a pak pohřeb Ramana Bandarenka, kterého „neznámí v civilu“ 11. listopadu ve 22.30 unesli ze dvora před domem, kde bydlel, a za 1,5 hodiny, 12. listopadu v 00.05 byl přijat s těžkými zraněními do nemocnice, kde upadl do kómatu a navzdory všem snahám lékařů večer zemřel. Pohřeb se konal z účasti mnoha tisíc lidí, prostranství před kostelem a na hřbitově bylo doslova pokryté květinami (poslední měsíce mě vedou k úvahám, kde se v Bělorusku bere takové množství bílých a červených květin... Umíte si představit, že by v Praze vyšlo 10 000 lidí a všichni by mohli koupit kytice květin ve stejné barvě?). Díky Bohu, pořádkové služby se držely stranou a k žádným incidentům nedošlo.

 

Co je ale zvláštní, až by se dalo říci mystické, je to, že ve chvíli rozloučení s Ramanem se nad Minskem objevilo obrovské sluneční halo. Samotný jev je na obloze poměrně vzácný a to, že se objevil právě v tomto okamžiku, mnozí považují za znamení nebes. Nechám na vás, jak to pro sebe vyhodnotíte. Nicméně druhé „znamení nebes“ se navečer objevilo ve Vitebsku – tam se pro změnu obloha zbarvila do barev běloruské vlajky. Takový jev je sice častější, čas od času někdo podobné snímky ukazuje, ale zase je tady to datum…

 

Zajímavé bezesporu je, že předcházející sluneční halo, které Bělorusové zaznamenali, se objevilo v loňském roce nad litevským Vilniusem, právě ve chvíli, kdy byl Vilnius naplněn tisíci Bělorusů s národními vlajkami, kteří tam přijeli na pochování ostatků Kastuse Kalinovského. Kalinovský byl revolucionář, který v letech 1863–1864 vedl povstání proti carovi. Je to běloruský, litevský a polský národní hrdina, ale narodil se v Bělorusku, tak si na něj Bělorusové dělají nárok. Litevcům se podařilo na někdejším bojišti najít ostatky Kalinovského a jeho spolubojovníků. Po ověření pravosti byly ostatky slavnostně přemístěny na čestné místo na hřbitově. A na tuto akci přijely tisíce Bělorusů. Bylo to poprvé po mnoha letech, kdy byly ulice červeno-bílé. Byly to sice ulice Vilniusu, jenže Vilnius byl odvěkým hlavním městem Bělarusi… Bylo to tehdy úžasné, slavnostní a byl to vlastně začátek toho, co se děje dnes. Tehdy poprvé Bělorusové po mnoha letech pocítili tu euforii, když se sejde dav lidí spojených společnou myšlenkou. A tehdy poprvé se jim ukázalo halo… Takže Bělorusové mají nad čím přemýšlet a vy také. :-)

 

Víc se mi dnes nechce psát. Na neděli se znovu chystá velká akce, ovšem silové složky se také chystají, vytvořily si novou strategii, díky které hodlají veškerým pokusům o vytvoření nějakého průvodu zabránit hned v počátku. Sice se celý týden chystám vám o tom napsat, ale nikdy na to nebylo místo, a teď se mi zas nechce. Tak se necháme překvapit, věřím, že Bělorusové zase něco kreativního vymyslí. Jen ať se to obejde bez brutality, zranění, krve…