09. 03.
2021

Milí přátelé,
promiňte mi delší pauzu. Někteří už jste byli nervózní, proč nepíšu.
 
Takže shrnutí uplynulého týdne. Bude to takový pelmel. Mohu začít úplně horkou novinkou. Včera (8. 3.) zveřejnil kanál NEXTA dokument s názvem Lukašenko: Zlaté dno. Je to 80minutové video o Lukašenkově bohatství, které on vytrvale popírá. Ukazuje jeho rezidence, auto- a aviopark, hodinky a další věci. Jako experti ve videu vystupují „pracovník prezidentské kanceláře“ a „inženýr“, mají změněné hlasy. Zatím jsem to neviděla, tak víc říct nemohu. Jestli vás to někoho zajímá, podívejte se, je to v ruštině https://www.youtube.com/watch?v=JEbKtZRAGGI.
 
Lukašenko byl ještě nedávno předsedou běloruského olympijského výboru. Nyní na tuto funkci rezignoval a jeho nástupcem se stal – Lukašenko. Tedy jeho syn Viktar, který do té doby zastával funkci pomocníka prezidenta v otázkách národní bezpečnosti. Mezinárodní olympijský výbor změnu odmítl akceptovat, protože Viktar spadá pod stejné sankce jako jeho otec.
 
V neděli sbor Nový život provedl již třetí bohoslužbu pod širým nebem. Tentokrát slavili i Večeři Páně. Milice je neobtěžovala. V týdnu pastora navštívili zástupci americké ambasády, kteří mu vyjádřili podporu a také napsali na minský magistrát protest proti vysídlení církve.
 
Paní Sviatlana je na velké zahraniční cestě. Zahájila ji ve Finsku, kde se setkala mimo jiné s prezidentem Saulim Niinistö a s finančními odborníky. Z Finska pokračovala do Portugalska. Setkala se tam např. s José Manuelem Barrosem, bývalým předsedou Evropské komise a s portugalským premiérem Antoniem Costa. Při všech zahraničních cestách se setkává i s finančníky, zástupci různých organizací, které mohou být prospěšné Bělorusku, a také s místní diasporou. Cílem jejích cest je, aby Bělorusko nemizelo z předních stránek světových médií, dále především rozšíření sankcí proti běloruským činovníkům a organizacím spojeným s Lukašenkem a zahájení mezinárodního trestního stíhání běloruských sadistů. Z Portugalska odjela do Švýcarska, kde je právě nyní. Švýcarsko je první zemí mimo EU, kterou navštívila. Celkem za půl roku navštívila téměř 20 zemí, což je mnohem více, než se Lukašenkovi povedlo za 26 let jeho vlády.
 
Pokračují soudy… Lékař Arciom Sarokin, který předal médiím lékařskou zprávu Ramana Bandarenky, potvrzující, že měl nulový obsah alkoholu v krvi, byl odsouzen na 2 roky podmíněně a byl propuštěn na svobodu, novinářka Kacciaryna Barysievič, která zprávu se souhlasem rodiny zveřejnila, dostala 6 měsíců vězení. Protože už strávila více než 3 měsíce ve vazbě, zbývá jí odsedět ještě 2,5 měsíce. Maryi Kalesnikavé (to je ta, co roztrhala pas, aby ji nemohli deportovat ze země a raději se nechala zavřít; lidé jí říkají Máša – viz plakát k MDŽ v příloze) skončil termín vazby. Podle zákona by měla být buď propuštěna, nebo obžalována, nebo by jí měla být vazba prodloužena. Nic z toho se zatím nestalo. Seniorky, které byly zadrženy v metru při čtení běloruských klasiků, dostaly pokuty, které svou výší převyšují jejich důchody. Na jejich podporu provedly červenobíle oblečené ženy akci v příměstském vlaku, kde také četly běloruskou literaturu.
 
Série domovních prohlídek u novinářů a ochránců lidských práv, které proběhly koncem února, vyústily v zahájení trestního stíhání proti lidskoúrávní organizaci Viasna. Organizace je podezřelá z podpory a organizace masových nepokojů. Vysloužila si to tím, že za odsouzené demonstranty platí pokuty, pokud je nemohou platit sami, a pomáhá i jinými způsoby.
 
V Bělorusku je stále MDŽ populárním svátkem a letos je ve znamení žen-hrdinek revoluce a politických vězeňkyň. Od začátku loňské prezidentské kampaně bylo zahájeno trestní stíhání z politických důvodů nejméně proti 141 ženám, 49 žen je momentálně ve vězeních, 10 jich bylo již odsouzeno, ostatní čekají na soudy. Na podporu žen probíhá mnoho různých akcí – řetězy solidarity na ulicích, pochody „Květina místo mříží“, vyvěšování fotek vězeňkyň, hromadné psaní dopisů pro ně, plakáty a nástěnné malby s jejich portréty…
 
Bělarus se chystá na 25. března. Sama jsem zvědavá, co bude. Někteří si myslí, že nic moc a že se protesty potáhnou ještě mnoho měsíců a Luka se ještě dlouho udrží. Jiní si myslí, že 25. března bude rozhodující den a do Velikonoc budou političtí vězni doma. Další si myslí, že 25. března začne „horké běloruské jaro“ a vše skončí do léta. Stejně jako se chystají lidé, chystá se nepochybně i OMON. Tak uvidíme. Každodenní pochody a vyvěšování vlajek každopádně stále pokračují.
Píšete ještě dopisy vězňům? Jedna požehnaná rodina před časem dostala odpověď od Siarhieje Cichanouského, manžela paní Sviatlany. Věřte mi, že přijde doba, kdy takové dopisy a pohlednice budou cennými „suvenýry“, památkami, vzpomínkami… Víte, jak jsou dnes ceněné památky z Pražského jara nebo z revoluce 1989. Chtěli byste také takový „suvenýr“ mít? Tak pište :-)
Pavel Mareš

Pavel Mareš