18. 12.
2020

Milí přátelé,
Viktoryja Palčys, manželka politického vězně, blogera Eduarda Palčyse, 16. prosince porodila dceru. Viktoryja a Eduard jsou členy sboru Jan Pradviesnik, Eduard je již čtyři měsíce ve vězení, Viktoryja je v exilu, protože v Bělorusku jí také hrozilo vězení. Modleme se za to, aby se všechny násilím rozdělené rodiny mohyl co nejdříve setkat! Kdybyste chtěli Eduardovi poblahopřát, můžete to učinit na adrese: СІЗА № 1; вул. Валадарскага 2; 220030 г. Мінск; Пальчысу Эдуарду.
 
Politickým vězňům vždycky vystaví nějaké obvinění, na základě kterého je drží ve vazbě měsíc dva kvůli „vyšetřování“ a když se tato doba chýlí ke konci, většinou si pro ně vymyslí další obvinění, na základě kterého je mohou „legálně“ držet ve vazbě další měsíc dva… Teď je zrovna období, kdy končí tyhle doby vyšetřování několika uvězněným, takže mnohé právě v těchto dnech obviňují z dalších věcí.
 
Tak vznesli nové obvinění vůči Mikalaji Statkievičovi, jednomu z mých uvězněných přátel. Mikalaj sedí již 200 dnů a celkem za svůj život (je mu asi 60 let) odseděl okolo 8 let jako politický vězeň. Nyní je obviněn z přípravy masových nepokojů, za což mu hrozí až 8 let vězení (v r. 2011 byl za stejnou věc odsouzen k 6 letům a většinu si odseděl). Nové obvinění bylo vzneseno také proti Iharu Losikovi, blogerovi. To je mladý kluk, doma má malou dcerku; ve vězení je již 5 měsíců. Ihar zahájil protestní hladovku a k té se přidala i jeho žena Darja. Prohlásila, že přece nemůže doma normálně jíst, když od tam hladoví… Zatím je to 2. den. Naše politička, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová Ihara před časem „adoptovala“ (to politici dělají – že si adoptují konkrétního vězně a za jeho práva se pak snaží bojovat), takže jeho případ sleduje a ke společné hladovce Losikových se vyjádřila. Kdyby vás zajímalo jak, její slova najdete zde https://www.facebook.com/sabatovaanna/posts/189960632785693.
 
Zmicer a Nasta Daškievičovi, kteří velmi dobře vědí, jaké to je, trávit vánoční svátky rozdělení, kdy jeden z členů rodiny sedí ve vězení, přišli s iniciativou vánoční podpory rodin politických vězňů. Vyzývají k psaní vězňům, k praktické pomoci jejich rodinám a také k nákupu dárků pro jejich děti. Spojili se s rodinami, mají seznam vytoužených dárků a kdokoliv, kdo se chce zapojit, se může spojit s Nastou nebo Zmitrem a dostane potřebné informace. Škoda, že pro nás není možné se zapojit jinak než modlitbou nebo dopisem. Ale dopisy jsou mocné! Napište politickým vězňům! Kdyby každý z vás, kdo tohle čtete, napsal jediný pohled nebo dopis, jsme jednoduše schopní napsat každému z nich (nyní jich je 157). Možná vám pomůže, když vám napíšu pár vzorových vět – pozdrav k Novému roku. Udělám to v dalším mailu.
 
Evropský parlament každý rok uděluje cenu Andreje Sacharova „za svobodu myšlení“. V letošním roce (v tomto týdnu) byla cena udělena demokratické běloruské opozici. I když jsou tam jmenovaní někteří konkrétní lidé, je to míněno jako vyjádření ocenění všem Bělorusům, kteří povstali proti útlaku a nenásilí. Cenu převzala Sviatlana Cichanouska, která z Německa odjela do Bruselu. Europarlament nyní nepracuje, kvůli karanténě se všechno odbývá on-line, ale kvůli předání Sacharovovy ceny mimořádně udělali setkání (museli kvůli tomu např. vytopit budovu…). Sviatlana a několik dalších zástupců opozice, kteří byli přítomni, promluvili před poslanci a kromě toho měli řadu setkání.
 
Na internetu se objevila další videa. Tentokrát jsou z 9. srpna, z noci po prezidentských volbách, a jsou z pouličních kamer. Je na nich velmi zřetelně vidět, jak po zuby ozbrojení „černí“ házejí granáty, používají vodní dělo a valí se jak hrůzostrašná černá lavina proti lidem, kteří evidentně jen klidně stojí, v rukou nemají vůbec nic nebo mají jen vlajky.
 
Někteří běloruští sportovci začali na mezinárodních soutěžích vystupovat s bílo-červeno-bílou vlajkou…
 
Na závěr ještě jedna zpráva o pronásledování církve. Tentokrát jde o největší běloruský charismatický sbor Nový život. Mnozí z vás si pamatujete, jak jsme s nimi před lety stáli v zápasu za jejich sborovou budovu, bývalý kravín, který odkoupili a vlastními silami přebudovali na nádherný sborový dům. Někteří z vás jste tam se mnou byli… Vloni, po mnoha letech klidu, se úřady znovu ozvaly se záměrem sbor z jejich prostor vypudit. Budovu chtějí zbourat a na jejím místě postavit školu a plavecký bazén. Když v loňském roce probíhala beseda s místními občany, kde se mohli lidé vyjadřovat ke stavebním plánům, pro úřady zcela nečekaně se lidé postavili jednoznačně na stranu církve. Školu potřebují, bazén chtějí, ale církve se nedotýkejte… Ten sbor dělá ohromné množství akcí a zabývá se rozsáhlou sociální prací a veřejnost o tom ví! Po tomto jednání bylo zase více než tok ticho. Až teď… Členové sboru nedávno nahráli poselství, kde se vyjadřují proti násilí. A nyní sbor dostal znovu výzvu – do 31. 12, se mají z prostor vystěhovat. Pokud to neudělají, budou 6. ledna vystěhováni násilím a budova bude zbourána. Podobných výzev a ultimat sbor za uplynulých 15 let dostali nesčetně. Dokonce už před budovou stály i buldozery… Díky modlitbám, obrovské solidaritě církve napříč denominacemi i podpoře občanů se žádné hrozby nikdy nenaplnily a církev stále je, kde byla. Nicméně žádnou takovou výzvu nejde brát na lehkou váhu, není možno nad ní mávnout rukou. De iure církev dnes obývá budovu, která jí nepatří (před lety jim byla úředně zabavena a bylo jim dovoleno tam dočasně přebývat) a úřad má „legální právo“ (stojící na ilegálním vyvlastnění) je kdykoliv vystěhovat. Spojme se tedy s našimi sourozenci v modlitbách! Ať se jich i tentokrát Pán zastane a ať už je to naposledy, co musejí bojovat!
 
Příští zprávu možná pošlu až v neděli, uvidíme.
Pavel Mareš

Pavel Mareš