28. 05.
2021

Milí přátelé,
ve středu měla Volha S. v mahilevské věznici 2hodinové setkání se svým mužem. Měla s sebou Francyška. Bohužel musela podepsat, že nebude zveřejňovat informace ze setkání. Takže vím jen drobnosti – Francyšek tam chvíli plakal, chvíli se radoval. Nevím, co se může dít v hlavě tříletého děcka, které vidělo tátu naposled před rokem… Volha po tom soudu, kde Pavel dostal 7 let, paradoxně okřála. Konečně ho viděla, přesvědčila se, že je zdravý, vypadá dobře a je mocný duchem. To z ní sňalo deprese minulých týdnů. Při setkání, když mu mohla pohlédnout zblízka do očí, viděla prý, že je ztrhaný a unavený, přesto optimismus přetrvává. Za „Věrym, možam, pěramožam!“ u soudu Pavla potrestali – nechali ho skoro celý den v trestné cele. Říkal ale, že mu to za to stálo :-) Někteří se ptáte, kam teď můžete Pavlovi psát. Pravděpodobně do vyřízení odvolání zůstane, kde je, takže adresa je zatím stále stejná:
Турма №4
212011 г. Магілёў
вул. Крупскай, 99А
Павел Севярынец
Po soudu pookřály i matka Tacciana i sestra Hanna. Říkaly, že před soudem se domlouvaly, že se za každou cenu musejí ovládnout, že nesmějí brečet, ať bude rozsudek jakýkoliv, protože to je poslední, co odsouzení potřebují. A pak je uviděli – jak v té kleci jsou svobodnější než všichni ti „vykonavatelé spravedlnosti“, co je hlídali a soudili, viděli jejich úsměvy, morální sílu – a na slzy ani nepomyslely. Stejně na tom byli i příbuzní ostatních odsouzených. V soudní síni prý panovala atmosféra svobody a vítězství, bez ohledu na to, co soudkyně četla. Pokud se někdo chcete podívat na rozhovor s Volhou a Hannou, je zde https://www.youtube.com/watch?v=HWdjC2K0uDM.
 
Také manželky Ihara Losika – Darja a Mikoly Statkieviče – Maryna měly setkání se svými muži. Ti čekají na soud v Homelu. I Darja a Maryna pookřály. To jsou běloruské paradoxy. K nezměrnému štěstí ti stačí, že po roce můžeš hodinu koukat manželovi do očí přes oddělovací sklo a mluvit s ním přes telefon, s dozorcem za zády, abyste si náhodou neřekli něco nepatřičného… Ihara a Mikolu budou také soudit ve skupině, kromě jiného s nimi bude Siarhiej Cichanouski. Datum soudu zatím není známo.
 
Sbor Nový život udělal sbírku na vyhořelý katolický kostel v Budslavi. Pastor to uvedl slovy – tak se to sešlo, že oni se stali církví bez střechy, my jsme církví bez stěn, tak se za ně pojďme modlit a pojďme je požehnat. (obecně bylo ve veřejné sbírce na opravu střechy kostela vybráno už kolem 4 milionů korun!) Kromě toho také řekl, že to neberou jako neštěstí, že jsou na ulici. Naopak se tak prý stali příkladem a svědectvím víry, mnohé to oslovilo. Katolický časopis udělal rozhovor s pastorem sboru Vjačeslavem. To je Bělarus. Křesťané jsou spolu, moc neřeší, kdo je odkud… Tuto neděli budou mít velkou slavnost pod širým nebem – budou slavit 29. výročí založení sboru.
 
Primátor Rigy, kde se odehrává mistrovství světa v hokeji, v reakci na skandál s letadlem, vyměnil oficiální státní vlajku Běloruska za národní. Na oficiální běloruský protest odpověděl: „Vlajka, která symbolizuje režim provádějící státní terorismus, je v městském prostředí Rigy nevhodná, proto jsme ji sundali!“ O den později totéž udělal primátor Vilniusu. Chcete-li o letadle něco v češtině, zde je článek https://www.konzervativninoviny.cz/tohle-opravdu-nema-obdoby/ a zde rozhovor https://www.dvtv.cz/video/nikdo-z-novinaru-by-si-ted-do-beloruska-netroufl-kdovi-co-by-nas-tam-mohlo-cekat-rika-supa?fbclid=IwAR3UKp-NwC4X0NmZuijlT9H5Qi1dESqb5LCatkgQMOr8Je53CiBox4sFHkE Lukašenko nejdřív obvinil z incidentu Hamas – ten vydal oficiální prohlášení, že s tím nemá nic společného a požádal, aby běloruský režim do svých záležitostí nezatahoval Palestinu a Izrael. Pak tedy Luka začal tvrdit, že zpráva o bombě přišla mailem ze Švédska. Ve čtvrtek se ukázalo že dotyčný „mail“ na letiště v Minsku dorazil skoro půl hodiny poté, co dispečer začal letadlo nutit k přistání.
 
Ve středu měl pohřeb Vital Ašurak, který zemřel ve vězení. Příbuzní dostali jeho tělo oblečené, se zavázanou hlavou. Přesto byly vidět modřiny na rukou a na krku. Rodina další ohledání těla nedělala, nevěřila v jeho objektivitu. Den před pohřbem věznice zveřejnila záznam z cely, na němž je údajně zachyceno jeho úmrtí (aby vyvrátili spekulace, že ho někdo bil). Na videu bez data a hodin, viditelně smontovaném, je vidět muže, jemuž není vidět do tváře, který v cele 2x upadne. Jednou mu ošetří ránu na tváři, podruhé už je zřejmě mrtvý. K videu se vyjádřili bývalí političtí vězni z věznice ve Šklově a lékaři. Vězni tvrdí, že takhle nevypadá cela politického vězně ani jeho oblečení. Lékaři říkají, že pokud by to opravdu byl autentický záznam, svědčil by o tom, že toho člověka předtím buď tak zbili, že kvůli tomu zkolaboval, nebo ho dlouhou dobu mučili hladem a žízní, až zkolaboval, nebo je to kombinace obou těch možností. Každopádně lékaři prakticky vylučují, že by Ašurakovi, který byl zdravý, mohlo jen tak „selhat srdce“. Vitloldův bratr to komentuje slovy – všeho do času. Přijde doba, kdy promluví svědci, protože na všechno jsou svědci!
 
Kdo máte rádi sborový zpěv, můžete si poslechnout koncert Svobodného sboru https://www.youtube.com/watch?v=1N2cDa6cWek
 
Pořád ještě se mi nevešlo vše, co vám chci napsat… Tak zase příště.
Pavel Mareš

Pavel Mareš