02. 04.
2021

Milí přátelé,
Lukašenko postupně vyhlašuje válku každému na potkání a stále více se jak vnitrostátně, tak mezinárodně izoluje. Nestačí mu, že zavřel vedení Svazu Poláků Běloruska a polskou školu, teď se pustil i do kurzů polštiny, chce znát jména jejich účastníků a lektorů… Poláci již na to zareagovali, přerušili přeshraniční spolupráci Białystoku a Hrodna a požadují propuštění vedoucích Svazu.
 
Před 25. březnem BYPOL oznámil, že na Den svobody „černí“ provedou výbuch (teroristický čin), z něhož mají být obviněni demonstranti; má být důkazem radikalizace protestů a důvodem k vyhlášení výjimečného stavu, v rámci nějž bude snadné potlačit protesty. Může to znít jako fantasmagorie, ale pro Bělorusko by to nebylo nic nového, podobné scénáře už tu byly. Tato informace pocházela ze zdrojů působících v ozbrojených silách, bylo známo i místo, kde mělo k výbuchu dojít. Díky zveřejnění byla akce překažena. Velitel KGB zprávu označil za fake. A co myslíte? Prošlo pár dnů a Lukašenko obvinil Cichanouskou, že společně s BYPOL plánovala sérii teroristických činů po celém Bělorusku. Díky bdělosti ministerstva vnitra byly zločinné plány paní Sviatlany zmařeny. Nicméně prokuratura rozšířila trestní stíhání Cichanouské o další obvinění. Teď už se nejen snažila uchvátit moc ve státě, ale je dokonce teroristka.
 
Zjistila jsem, že máme ještě jednoho bratra za mřížemi. Sedmnáctiletý David Zbaranski studuje v Polsku. Přijel na konci listopadu nečekaně do Běloruska, aby své dívce popřál k narozeninám – načež ho přišli domů zadržet. Je obviněn z účasti v nepovolené akci – té se zúčastnil 10. srpna a dostal tehdy gumovou kulkou do nohy. David je z věřící rodiny, má ještě bratra a sestru. Jeho otec říká, že je mu až líto všech těch chlapů, co řádí s obušky: „Mnoho mladých mužů si zničilo život. Můj syn se pro mě v sedmnácti stal hrdinou; oni už nikdy hrdiny nebudou.“
 
Šestnáctiletému Mikitovi Zalatarovovi také přednesli další obvinění. Už před časem dostal 5 let za údajné plánování použití Molotovových koktailů. Teď ho dodatečně obvinili, že prý napadl dozorce. Jeho otec je tím pobouřen. Říká – Mikita váží 45 kg; jak by mohl napadnout dozorce, když to jsou takové vazby, a navíc ho všude vodí v poutech. Mikita má epilepsii, potřebuje pravidelně brát léky, ty mu ale dávají jen občas. Prý mu dozorce řekl „ty jsi politický, stejně tu zdechneš“. Mikita nechápe, co se děje, ptá se tatínka „co tady dělám? Já chci domů“, ptá se, co to je „politický“, proč je politický…
 
Fotografka Nadzieja Buzhanova, to je ta, co se s fotkou Volhy Sieviaryniec u dveří věznice účastní soutěže World Press Photo, byla zadržena. Je to další novinářka, která se dostala za mříže za to, že dělala svou práci.
 
Volha Zalatar je 38letá matka 5 dětí. Byla zadržena 18. 3. a od té doby je ve vazbě. Ve stejný den zadrželi i jejího manžela a odsoudili ho na 10 dnů (už je na svobodě). Děti byly v péči babičky, teď otce. Matka je obviněna z vytváření extrémistické skupiny a hrozí jí 7 let vězení.
 
V Bělorusku je již 325 politických vězňů. Kromě toho sedí ve vězeních desítky dalších lidí, kteří zatím nebyli za politické vězně uznáni. Aby někdo mohl být uznán za politického, musejí právoobránci znát podrobnosti jeho případu, musejí vědět, že dotyčný neužíval sílu, že skutečně nespáchat trestný čin apod. Problém je, že u některých lidí neprobíhá žádné vyšetřování, prostě jen sedí ve vězení a žádné papíry k jejich případu nejsou. Anebo jsou případy „děsně tajné“, takže ani rodina není s podrobnostmi případu seznámena. U takových případů podrobnosti vejdou ve známost teprve při soudu – ten ale může být až za spoustu měsíců. Pro vězně je důležité být uznán za politického. V mnoha věznicích jim to zajišťuje lepší podmínky (dozorci vědí, že jsou pod mikroskopem a že přijde čas, kdy je budou soudit). Také se s tím pojí případná pomoc rodině od právoobránců apod.
 
Na druhou stranu ale statut politického někdy znamená zesílený tlak. Na Akrescina už zase mučí lidi – teď je sice nebijí, ale hned několik žen, které vyšly po administrativních trestech, svědčilo o tom, že je nepouštěli na záchod, nedali jim toaletní papír, nutili je 16 hodin denně sedět, když si někdo lehnul, poslali ho do karceru, nedávali jim pít apod.
 
Podle ochránců lidských práv bylo v loňském roce po volbách vůči 57 % zadržených použito násilí!
 
Lukašenko neustále mění šéfy různých institucí a připravuje nové zákony. Tak například účast v demonstraci už nebude přestupkem (za ten je správní trest několika dnů vězení nebo pokuta), ale bude rovnou trestným činem (za to je vězení natvrdo). Příslušníci ozbrojených sil budou mít právo na tělesnou ochranu. V případě potřeby budou moci měnit identitu, což by jim mělo pomoci utéct zodpovědnosti. Dvě knížky běloruských autorů byly prohlášeny za extrémistické a za jejich přechovávání hrozí trestní stíhání. Stejně tak několik dalších blogů a webů získalo nálepku extrémistický.
 
Luka stále tvrdí, že protesty skončily a už žádné nejsou. Přitom za uplynulý víkend bylo v 23 městech zadrženo skoro 300 lidí… Fakt je, že koncentrace „černých“ a vojenské techniky ve městech společně s trestní zodpovědností za účast v demonstracích, „neúnosně zvýšily cenu za vyjádření svého postoje a názoru“, jak se shodují různí pozorovatelé. Protestní nálady ve společnosti jsou stejné jako v létě, možná ještě větší, protože kvůli krizi se začaly snižovat platy, lidé jsou pod neustálým tlakem a mají toho dost, ale v současné chvíli prostě není možné vyjít do ulic tak, jak to bylo v létě. Lidé zvažují nové formy boje, kromě toho, že trvá „partizánská válka“ – vyvěšování vlajek, lokální pochody apod. To pokračuje nehledě na represe. Stále ale trvá rozklad režimu zevnitř – státu docházejí peníze, mezi vysokými státními úředníky jsou lidé, kteří tajně vyjednávají se štábem Cichanouské a v řadách ozbrojených složek jsou lidé, spolupracující s BYPOL. Stále je tedy ve hře celá řada možností a není možné mluvit o tom, že „revoluce prohrála“. Naopak je čím dál zřejmější, že režim mele z posledního a otázkou je jen to, jak dlouho tahle poslední křeč bude trvat. Může skončit zítra, a může také trvat ještě pár měsíců. Nesmíme zapomínat také na Boha, který může udělat cokoliv a kdykoliv, bez ohledu na další okolnosti.
 
Sbor Nový život měl další bohoslužbu pod širým nebem – tentokrát za siného deště…
 
Bělorusové se o Velikonocích zdraví starým pozdravem „Kristus vstal z mrtvých!“ (v jejich podání to je „Kristus byl vzkříšen“) a odpovídají na to „Opravdu vstal z mrtvých!“ No a již mnoho let to modifikují: „Kristus byl vzkříšen – a Bělarus bude také vzkříšena!“ Nezapomínejte na Bělorusy a připomeňte si je zvláštní modlitbou právě o Velikonocích!
Pavel Mareš

Pavel Mareš