23. 03.
2021

Milí přátelé,
vím, že píšu málo. Ono je to v poslední době složité. Na jednu stranu se děje každý den spousta věcí, na druhou stranu vás nechci zahlcovat spoustou jmen a podrobností, ale bez toho by zprávy neustále zněly +/- tak, že „soudy pokračují, lidé nadále vycházejí do ulic, vyvěšují vlajky…“ Jakmile se události dají zase do pohybu (což může být už ve čtvrtek), budu zase psát častěji.
 
V otázce Nového života se nic neděje (aspoň o ničem nepíšou). Nedávno je navštívil francouzský velvyslanec, aby jim vyjádřil podporu. V neděli se konalo již 5. shromáždění církve na parkovišti před zkonfiskovanou sborovou budovou. Bez ohledu na počasí se tam schází mnoho desítek až několik stovek lidí, nejen členů NŽ, ale i z jiných církví a dokonce i nevěřících, kteří nesouhlasí s úředním postupem vůči církvi.
 
Malému Francyškovi Sieviaryncovi jsou dnes (23. 3.) tři roky. Pavel dostal před časem k prostudování materiály svého případu. Prý se u čtení dobře baví, někdy se až nahlas směje, co všechno na něho vymysleli. Zhruba za týden mají být materiály předány prokurátorovi. Pokud režim nepadne dřív, Pavlův soud začne pravděpodobně během května. Fotografka Nadzieja Bužan se dostala do finále nejprestižnější světové profesionální soutěže fotografů World Press Photo. Píšu to proto, že na nominovaném snímku je Volha Sieivaryniec (viz příloha) u dveří věznice Akrescina 22. srpna 2020. Ten den měli Pavla pustit, ještě ráno to Volze i jeho mamince potvrdili. Čekala na něho s kytkou a když už to bylo příliš dlouho, šla se zeptat, kdy že ho pustí (v tu chvíli vznikla ta fotka). A tehdy se dozvěděla, že Pavla nepustí a že proti němu zahájili trestní stíhání. Vítězové soutěže budou známi 15. května.
 
Minule jsem psala o několika lidech, držících hladovku. Ihar Losik po 4 dnech svou „suchou hladovku“ ukončil, nadále zůstává ve vazbě. Druhý Ihar, Bancer, držel suchou hladovku mnoho dní, až do soudu, který ho odsoudil na 1,5 roku omezení svobody (to je takový jeden z nejměkčích typů odsouzení, je to trochu podobné, jako když jsou chlapi na vojně; bydlí v „kasárnách“, ale pracují mimo tento areál, do práce chodí sami, mimo práci se musejí zdržovat na území areálu, ale mohou za nimi chodit návštěvy, mohou mít mobil…; před 10 lety byl právě k tomuto typu vězení odsouzen Pavel Sieviaryniec; ten si dokonce vymohl v neděli 4hodinové vycházky k návštěvě církve). Před příkazem dostavit se k výkonu trestu jsou takoví lidé propuštěni domů. Tak to bylo i s I. Bancerem. Od soudu odešel domů a ještě poskytl rozhovor novinářům a zahájil východ z hladovky. Pak se mu udělalo zle a museli ho odvézt do nemocnice – hladověl bez vody 17 dnů! Na otázku, jak je to možné, odpověděl, že výdrž lidí je individuální a on takto nehladověl poprvé (v minulosti už prý bez pití hladověl 14 dnů). V nemocnici odmítl zůstat, ale říká, že ho bolí vnitřní orgány a trávicí soustava zatím nezačala pracovat. O třetím hladovkáři nic nevím.
 
Sviatlana Cichanouska vyhlásila „lidové hlasování“ – lidé, kteří si přeji ukončit krizi v zemi pokojnými rozhovory o předání vládní moci, mají hlasovat za rozhovory. Během pěti dnů navzdory pokusům blokovat stránku, vyřadit z provozu internet apod. hlasovalo už více než 686 tisíc lidí. Hlasování poběží do 25. 3. Není naděje na to, že by na nějakou výzvu k dialogu, podepsanou statisíci (nebo i miliony) lidí Lukašenko reagoval. Štáb Cichauské je ale připraven jednat i s jinými představiteli současného režimu. Tvrdí, že mají kontakty s některými vysoce postavenými lidmi, kteří mají o dialog zájem, protože jsou si vědomi neudržitelnosti situace a Luka už je také štve. Tak uvidíme, co z toho bude.
 
Běloruské protesty trvají již 226 dnů. Nyní se lidé soustřeďují na Den svobody 25. března. Obvykle na toto datum probíhají různé akce typu koncertů apod. Svátek sice není státní a režim ho neuznává, v rámci zachování klidu ale v minulých letech některé předem ohlášené akce povolil, aby nad nimi měl kontrolu (povolili konání na nějakém nepříliš atraktivním místě, pořadatelé museli platit milici za „ochranu“, ale akce více méně v klidu probíhaly). I letos několik subjektů podalo žádost o povolení akce. Zatím ale žádné žádosti nebylo vyhověno, naopak jednoho z žadatelů na 15 dnů zadrželi (= pustí ho až po svátku). Čeká se, že ve čtvrtek po zimní přestávce znovu vyjdou do ulic davy lidí. Je ale otázka, zda to „černí“ dovolí, protože se také chystají a mají příkaz žádné nové protesty nedovolit.
 
V Praze se bude 25. 3. v 16.00 konat ekumenická bohoslužba k výročí vyhlášení samostatné Běloruské lidové republiky. Bohoslužba bude v evangelickém kostele u Salvátora. Bude v češtině a v běloruštině. Bude se také vysílat on-line. Více informací najdete zde https://www.facebook.com/events/186408536380942   
 
Svátek 25. března je další příležitostí, kdy můžete veřejně vyjádřit Bělorusům podporu. Vyvěste vlajku nebo červenobílé oblečení, vyfoťte se v červenobílém oblečení a fotku vyložte na sociální sítě, napište dopis politickému vězni, povězte někomu z přátel o tom, co se děje v Bělorusku, modlete se za Bělorusko, připojte se on-line k bohoslužbě nebo – pokud jste z Prahy – se jí zúčastněte, nebo udělejte vlastní modlitební ve svých sborech…
 
Zprávy z Bělarusi můžete sledovat i na FB Občanského Běloruska https://www.facebook.com/CivicBelarus/. Také se mi ozval nějaký Slovák, že mají skupinu na FB https://www.facebook.com/groups/755485558328090 - i tam můžete hledat zprávy a fotky. No a tradičně u pana Charváta https://www.facebook.com/martin.konektorcharvat.   
Pavel Mareš

Pavel Mareš