29. 01.
2021

Zdravím, vás přátelé.
Začnu dobrou zprávou. Pavel Seviaryniec se stal vítězem bělorusko-ukrajinské literární ceny „Bojovník světla“. Tato cena byla založena v r. 2015 a je pojmenované podle Michala Žyznieuského – běloruského křesťana a lékaře, který v r. 2014 odjel jako lékař na východ Ukrajiny a tam padl, ačkoliv sám se zbraní nebojoval. Stal se hrdinou Ukrajiny. Byl to přítel mnoha našich přátel a Pavel S. o něm napsal knížku, která vyšla nedávno, v době, kdy on už byl ve vězení. Nicméně literární cenu Pavel nedostal kvůli tomu. Cílem ceny je „popularizovat literaturu, která ukazuje silné osobnosti, hrdiny, z nichž je možné si brát příklad, kteří mohou bránit své ideály, ideály svobody, spravedlnosti, morálky, nejlepší lidské vlastnosti…“ Pavel ji dostal za román „Bělarusalim. Srdce světla“. Z třídílného románu zatím vyšly dva díly. Je to výborné dílo, velmi hluboké a silně prorocké. Zejména 2. díl, který Pavel dokončil na jaře 2020, ještě před vypuknutím běloruských událostí, prakticky doslova předem popisuje to, co se od června tohoto roku v Bělarusi děje!
 
Pokračují soudy. Zatím soudí jen „malé ryby“, ale rozsudky padají takové, že si člověk ani nechce představovat, co se bude dít, jestli dojde na procesy s klíčovými osobami. Za všechny jeden příběh: Viktara Barušku zadrželi 18. 10. Při zatýkání utíkal a OMONovec, který ho honil, upadl a zlomil si nohu. Barušku následně zbili a zmučili (např. mu cpali pendrek do konečníku) tak, že strávil 12 dnů v nemocnici. A poté byl obviněn z těžkého ublížení na zdraví toho OMONovce, bez ohledu na to, že u soudu obhájce promítl video, kde je vidět, že ke zranění došlo bez Viktarova přičinění. Viktar u soudu seděl v kleci jako nejtěžší zločinci. Byl odsouzen k 5 letům pracovního tábora zostřeného režimu. Je mu 32 let, má ženu a dítě. Ve svém posledním slovu u soudu se obrátil k rodičům a manželce: „Neprovinil jsem se. Nemusíte se za mě stydět, ani si vyčítat chyby v mé výchově. Neporušil jsem hodnoty, které jste mi vštěpovali od plenek – nezabiješ, nepokradeš, neublížíš. Velmi vás miluji. Můžete být na mě i nadále hrdí.“
 
Iniciativa BYPOL zveřejnila výsledky šetření zavraždění Ramana Bandarenky. Podařilo se jim získat materiály (záznamy telefonů, videa, protokoly milice i lékařské), které téměř po minutách mapují celý incident. Vyplývá z toho, že ve 22:35 volala nějaká žena na milici, že se na dvoře perou, pak maskovaní muži dotáhli Ramana do autobusu a ten odjel. Ve 22:58 ho OMONovci přinesli na služebnu milice, řekli, že je silně opilý a odešli. Milicionáři ho položili do místnosti pro zadržené, ve 23:04 poprvé volali záchranku, aby přijeli prohlédnout silně opilého muže. Pak se ho snažili přivést k vědomí a zjistili, že nepáchne alkoholem. V 23:06 volali záchranku znovu ať přijedou rychle, že muž ztrácí vědomí, ve 23:08 potřetí, že je v bezvědomí a alkohol z něho vůbec není cítit. Ve 0:05 přijali Ramana v nemocnici s těžkým mozkolebečním traumatem a odpoledne tam zemřel. Lékařský protokol z jeho ohledání lékařem-kriminalistou „se ztratil“. BYPOL ve své zprávě uvádí jména 14 lidí, kteří jsou podezřelí z účasti na této vraždě; jsou mezi nimi např. předseda Běloruské hokejové federace Dzmitry Baskau nebo Lukašenkova tisková mluvčí Natallia Eismant. Shromážděné důkazy jsou více než dostačující k zahájení trestního stíhání, ale běloruská prokuratura dosud v této věci nic nepodnikla.
 
V předešlé zprávě, zveřejněné BYPOLem, byla informace o záměru zavírat demonstranty do speciálních koncentráků. Následně vystoupil jeden muž, kterému po této zprávě došlo, že vlastně byl do takového zařízení s mnoha dalšími dovezen a strávil tam noc, druhý den je všechny pustili. Po tomto svědectví na místo poblíž Slucku vyrazili novináři, pořídili fotky zvenku a rozhovory s místními obyvateli… Pár fotek je v příloze. V táboře mohlo být internováno až 2000 osob, baráky jsou zařízeny pro 100 až 150 lidí. Vězně sem začali vozit 13. srpna (volby se konaly 9. 8, takže tábor se připravoval už předem!).
 
Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) uspořádala online diskusi „EU a Bělorusko v roce 2021“. V diskusi vystoupili ministři zahraničních věcí Francie, Polska, Litvy a Rumunska, zástupci Evropské komise a zúčastnilo se jí okolo 700 diplomatů z EU a dalších zemí. Franak Viačorka informoval o táborech pro demonstranty a řekl, že vzhledem k rozsahu represí nejde jen o ohrožení bezpečnosti Běloruska, ale celého regionu. Sviatlana Cichanouska mluvila o mnoha věcech, hlavními body bylo zesílení sankcí a tlaku na osoby vinné z porušování lidských práv, zahájení mezinárodního vyšetřování spáchaných zločinů proti lidskosti a uznání OMONu a GUBAZIKu (útvar pro boj s organizovaným zločinem) jako teroristických organizacé. Cichanouská si znovu posteskla, že mezinárodní reakce na běloruské události je stále příliš skromná a zdůraznila, že jestli chtějí EU a USA pomoci ukončit vládu A. Lukašenka, musí být jejich jednání „odvážnější a silnější“.
 
Víc se mi sem nevejde, ale navzdory všemu, co jsem napsala, pesimismus není na místě. Důchodci vyšli nejen tradičně v pondělí, ale nečekaně i ve středu. Červenobílé ženy se opět prošly po ulicích, do demonstrací se nadále zapojují početní sněhuláci, vlajek neubývá, pochody probíhají každodenně v nejrůznějších hodinách a na nejrůznějších místech a lidé už se těší na návrat velkých průvodů…
Pavel Mareš

Pavel Mareš