16. 11.
2020

Zdravím vás, přátelé.
Pochod odvážných, 99. den běloruských protestů, 14. pochod, další neděle plná státního teroru vůči vlastnímu obyvatelstvu. Lidé vyšli po celé zemi – v Homelu, Vitebsku, Hrodně, Baranavičích, Lidě, Salihorsku, Maladziečnu, Žodzině, Brestu, Navahrudku, Mazyru, Babrujsku a mnoha dalších městech. A samozřejmě v Minsku. Po celé zemi bylo znovu zadrženo více než 1000 lidí. V Minsku ozbrojenci stříleli po autech, jedno rozmlátili, posádku vytáhli ven, zadrželi, auto nechali stát na místě… Pochod byl věnován památce Ramana Bandarenky, kterého ve středu v noci milicionáři v civilu umlátili ke smrti. V Minsku bylo plánováno, že průvody demonstrantů dojdou na „Náměstí Změn“, sídlištní dvůr, kde R. Bandarenka bydlel a podílel se na kulturních akcí a kde ho ve středu zadrželi. Na dvoře byl v minulých dnech vytvořen improvizovaný památník – lidé přinesli ohromné množství květin, svíček, fotek Ramana, vlajek, plakátů, dětských kreseb (Raman učil děti ze sídliště malovat). Aby komunální služby nemohly památník zničit, lidé u něj celou noc hlídali. Postavili několik stanů a asi 50 tam strávilo noc. V neděli OMON opět nedovolil lidem, aby vytvořili jeden velký průvod, hned od začátku začali lidi chytat. Lide se ovšem opět nedali a všelijakými bočními uličkami a cestou přes dvory na Náměstí Změn dorazilo několik tisíc lidí. Nějakou dobu bylo vše v klidu, ale pak najednou přijela vojenská technika s vodním dělem v čele a naprosto neuvěřitelné množství černých a zelených ozbrojenců. Prostě se jen podívejte na fotky a zkuste si představit, že se podíváte doma z okna a vidíte něco takového… Lidé se postavili kolem památníku Bandarenky, aby ho chránili. Ozbrojenci proti nim – přímo v tom dvoře pod okny obytných domů – použili zábleskové granáty a střelbu. Prostor se naplnil dýmem, a když se dým rozplynul, ta černá masa teroristů se vrhla na lidi. Mlátili je, vytahovali z davu, odváděli do přistavených dodávek a antonů… Lidé velmi dlouho velmi odvážně vzdorovali, znovu a znovu se shlukovali, nehodlali odejít. Později odpoledne se ozbrojencům přece jen povedlo dav rozehnat a začali spolu s komunálními silami likvidovat památník. Květiny, svíčky, vše, co tam bylo, začali házet na náklaďák. Šlapali přitom po portrétech zavražděného Ramana i po vlajkách. Když se jim podařilo prostor, kde byl památník, zcela vyčistit, začali (už potmě) obcházet domy, do dvou v noci jezdili výtahy, snažili se dobývat do bytů, lezli po balkonech… A do noci stáli se štíty ve dvoře, aby lidé nemohli v noci památník obnovit!
 
Když se dívám na videa z toho Náměstí Změn, je to opravdu jak válečné záběry. Je to prostě hrozné! Dokonce z nezávislých médií, která vedla přenosy z ulic, zněly výzvy jak u nás za Pražského povstání, když volali Pražany, aby přišli na pomoc Rozhlasu: „Občané, pozor, demonstranti na Náměstí Změn potřebují vaši pomoc! Kdo můžete, přijeďte na pomoc!“ Tady se můžete podívat na několik kratších videí https://www.facebook.com/viachorka/posts/10157982862302169
 
Cynické zničení památníku zavražděného mladého muže vyvolalo ohromné pobouření. Okamžitě začaly vznikat podobné památníky v jiných městech a v jiných částech Minsku. Tiskový mluvčí pravoslavné církve napsal: „Nepochopím, proč takový výsměch nad portréty zavražděného, nad květinami na jeho počest, proč takové satanské dupání po svíčkách a ikonách, proč boj s improvizovaným památníkem ve dvoře jeho domu, podél silnic. Jaký to má smysl? Nebylo to povoleno? A takové chování, takový přístup – to je povolené? Kým?“
 
Jsou svědectví o tom, že zadržené lidi, kteří mluvili bělorusky, poznačovali na tváři barvou a později je bili. V celé zemi bylo zadrženo 26 žurnalistů. Znovu zadrželi několik lékařů.
 
Kromě jiného chytili i dalšího našeho bratra, Alese Sakalova ze sboru Jan Pradviesnik (tam chodí Daškievič i Palčys). Ales je výtvarník, sochař. Mimo jiné dělal grafickou úpravu obálky mé knížky „Bůh vyryl do mého srdce Bělorusko“. Když jsme byli v Minsku v r. 2017, měli jsme přímo před okny jeho plastiku srdce, která stojí před kardiologickou klinikou… Ales má tuším dvě malé děti. Kdybyste měli na srdci potěšit jeho manželku Alesu (ano, manželé Ales a Alesa), najdete ji zde https://www.facebook.com/profile.php?id=100010773018003. V minulých dnech byl také zadržen Mikola Dziadok, který také občas chodí do sboru Jan Pradviesnik. Mikola je anarchista, po volbách v r. 2010 byl odsouzen na 5 let, většinu odseděl. Teď je obviněn z organizace masových nepokojů. Při zatýkání ho velmi brutálně zbili. 
 
Pamatujte v modlitbách na naše bratry Pavla Sieviarynce, Eduarda Palčyse, Alese Sakalova a Mikolu Dziadka.
 
Podle oficiálních údajů ministerstva vnitra bylo v Bělorusku v období od 9. srpna do 3. listopadu zadrženo víc než 25 800 osob (mezitím byly další dvě neděle, kdy pokaždé zadrželi další 1000 lidí, takže už jsme na 28 tisících během tří měsíců!) za „porušení zákona o hromadných akcích“. Od stalinských časů se v Bělorusku nikdy nic takového nedělo!
 
Víc už se mi sem zase nevejde. Tak jen dodám, že rodině stále nevydali tělo Ramana Bandarenky. Běží „vyšetřování“. Dá se čekat, že jeho pohřeb bude další ohromnou celonárodní demonstrací, takže je otázka, kdy a jakým způsobem tělo vydají…
Pavel Mareš

Pavel Mareš