Prezidentské volby v USA se blíží, primárky už jedou naplno, ale v americkém volebním systému se u nás jen málokdo vyzná, a tak nám ten předvolební „cirkus“ většinou připadá naprosto nesrozumitelný. Ve srovnání s českým volebním systémem, kde se prezident zvolí prostou většinou v přímých volbách, je ten americký trochu složitější už tím, že volba se provádí v padesáti různě lidnatých státech s velmi pestrým složením obyvatel. Jednodušší je zato struktura politická, protože se jedná o soupeření v podstatě jen dvou dominantních stran, demokratů a republikánů. 

 

Na rozdíl od České republiky není americký prezident zvolen přímým hlasováním všech občanů USA s hlasovacím právem, protože by to zvýhodňovalo nejvíce zalidněné státy (Kalifornie, Texas, New York, Florida, Illinois mají dohromady přes 120 mil. obyvatel) oproti řidčeji obydleným státům (Wyoming, Vermont, Severní Dakota, Aljaška, Jižní Dakota mají spolu jen necelé 4 mil.). Takže v listopadové přímé volbě si každý stát zvolí své zástupce do sboru 538 volitelů, kteří pak v prosinci zvolí prezidenta. 

 

Proč to zakladatelé nezjednodušili a nenechali zvítězit kandidáta s nejvyšším počtem hlasů? Zakladatelé neměli v úmyslu vytvořit demokracii, kde vládne čistá většina. Takovou demokracii výstižně ilustruje obrázek dvou vlků a jehněte hlasujících o tom, co bude k večeři. V čisté demokracii může prostá většina snadno tyranizovat zbytek země. Tomu se zakladatelé chtěli vyhnout za každou cenu. Proto má také americký parlament (Kongres) dvě komory, Sněmovnu reprezentantů (House) se zastoupením států podle počtu obyvatel, a Senát, kde má každý stát dva senátory bez ohledu na svou velikost. 

 

Prezidentským volbám předcházejí tzv. primárky, které jsou čistě vnitrostranickou záležitostí. Začínají v lednu volebního roku a každá strana v jednotlivých státech hlasuje o delegátech na svůj celonárodní sjezd, který se koná v létě a zvolí celonárodního kandidáta strany do prezidentských voleb.

 

Prezidentské volby se konají ve dvou fázích. První fáze probíhá v listopadu je čistě demokratická. Jejím výsledkem je sbor 538 volitelů. Jednotlivé státy jsou v něm zastoupeny v poměru populace, současné rozložení volitelů vidíte na mapě v záhlaví. Čím více svých členů protlačí strana do sboru volitelů, tím větší má šanci, že sbor zvolí jejího prezidentského kandidáta. Volitelé však nejsou povinni volit podle výsledků voleb ve svém státě ani své stranické příslušnosti, mohou volit dle svého svědomí. 

Druhá část voleb se koná v prosinci, a právě tyto prosincové volby, kde hlasuje 538 volitelů,  oficiálně určují osobu příštího prezidenta. K vítězství musí kandidát získat alespoň 270 hlasů. 

 

Proč je tento systém tak důležitý? Protože podporuje budování koalic a národní kampaně. Aby mohl kandidát vyhrát, musí mít podporu mnoha různých typů voličů z různých částí země. Vítězství pouze na jihu nebo na středozápadě nestačí. Nemůžete získat 270 volebních hlasů, pokud vás podporuje pouze jedna část země. Pokud by vítězství bylo jen o získání co největšího počtu hlasů, mohl by kandidát soustředit veškeré své úsilí do největších měst nebo největších států. Proč by se měl zajímat o to, co si myslí lidé v Západní Virginii, Iowě či Montaně? 

 

Mohlo by se zdát, že volby mají smysl jen v takzvaných kolísavých státech, které nevolí tradičně stále stejnou stranu, ale není tomu tak. Tradičně jednobarevné i kolísavé státy se neustále mění. Kalifornie byla tradičně republikánská až do roku 1988. Texas volil demokraty. Ani New Hampshire, ani Virginie nepatřily dříve ke kolísavým státům.

 

Většina lidí si myslí, že George W. Bush vyhrál volby 2000 díky Floridě. Ve skutečnosti vyhrál, protože se mu podařilo získat jeden stát, o kterém si demokraté mysleli, že ho mají jistý: Západní Virginii. Jeho 4 volební hlasy se ukázaly být rozhodující.

Žádná politická strana si nemůže dovolit bez následků ignorovat nějaký stát příliš dlouho. Každý stát, a proto i každý volič v každém státě, je důležitý.

 

Sbor volitelů je důmyslnou metodou výběru prezidenta pro tak velkou a různorodou republiku, jako jsou Spojené státy - chrání před tyranií většiny, podporuje koalice a odrazuje od voličských podvodů. 

 

Podrobnější informace můžete najít na wikipedii.