Pod heslem „Konat vůli našeho Otce v nebesích: na cestě k partnerství mezi Židy a křesťany“ se počátkem prosince obrátili ortodoxní rabíni k veřejnosti. Po „dvou tisíciletích nepřátelství a odcizení“ považují za svůj naléhavý úkol chopit se ruky nabízené křesťany a chtějí k této výzvě zaujmout vědomé stanovisko. „Židé a křesťané musejí spolupracovat a tak odpovědět na mravní výzvy naší doby,“ vyznávají autoři dokumentu, jenž pod vedením „Střediska pro židovsko-křesťanské porozumění a spolupráci – The Center for Jewish-Christian Understanding & Cooperation (CJCUC)“ vznikl v izraelské osadě Efrat u Betléma.
Dále se zde praví: „Uznáváme, že se s Druhým vatikánským koncilem oficiální učení katolické církve o Židovstvu zásadně a neodvolatelně změnilo.“ Prohlášení církve, že Izrael má v dějinách spásy jedinečné postavení, umožňuje podle autorů upřímný dialog „bez obav z jeho možného využití pro misijní cíle“. „Dnes Židé poznali vážně míněnou lásku a úctu mnoha křesťanů vyjádřenou v rámci mnoha iniciativ vedoucích k rozhovorům, na setkáních a konferencích konaných po celém světě.“
„Uznáváme, že křesťanství není neštěstím ani omylem, nýbrž výsledkem Boží vůle a darem pro národy,“ rozvádí se v dokumentu, jejž zatím podepsalo šestadvacet ortodoxních rabínů z Izraele, USA i Evropy, například též vrchní rabíni Finska, Srbska a Chorvatska. Mluví se zde o Božím rozhodnutí, aby si Židé a křesťané byli navzájem „láskyplnými partnery“, neboť toho, co je spojuje, je více než toho, co je rozděluje. A dále: „Nikdo z nás nemůže úkol od Boha na tomto světě splnit sám.“
Z Izraele dokument krom jiných podepsali rabíni Šlomo Riskin a David Rosen, známí už po léta svým úsilím o židovsko-křesťanský dialog. Snahou Riskina, jehož postoj ke křesťanům rozhodujícím způsobem ovlivnila služba darmstadtského Mariina sesterstva a který CJCUC založil, je vzájemné sdílení mezi evangelikálními křesťany a ortodoxními Židy.
Johannes Gerloff
26. 1. 2016