Přiznám se, že lehkověrnost mnohých křesťanů mě zaskočila. Ochota šířit různé nesmysly, které zaplavují sociální sítě, mě už dlouhou dobu trápí. Pán Ježíš – a nejen on, ale nejrůznější částí Písma, zejména Přísloví a list Jakubův – nás přece nenechávají na pochybách, že není jedno, co říkáme a jaký máme vztah k pravdě. Pán Ježíš jasně říká, že budeme vydávat počet nejen z každého lživého, ale i z každého marného nebo prázdného slova. Už to by nás mělo vést ke snaze řídit se pokynem z knihy Kazatel 5,1: „Neukvapuj se v řeči a tvé srdce ať nepospíchá vynést slovo před Bohem, protože Bůh je na nebesích a ty na zemi; proto ať jsou tvá slova nemnohá.“ Nerozvážnost a ukvapenost křesťanů v této oblasti vidím jako v současnosti hlavní důvod nemohoucnosti církve.

Úsilí o pravdivost bylo nesnadné ve všech dobách; domnívám se však, že v dnešní době je ještě těžší než jindy. Kombinace kláves Ctrl-C a Ctrl-V umožňují slova replikovat tak rychle, že hodnota slov se pro jejich inflaci asymptoticky blíží nule. Různými studiemi bylo prokázáno, že lež se šíří mnohem rychleji než pravda, a proto mohou slova přes jejich téměř nulovou hodnotu hodně škodit (proto mohl Goebbels mylně usoudit, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou). Lidé prázdná slova stále více šíří, a přitom jim samým stále méně věří. (Jistě, těm, které šíří, patrně věří, ale obecně klesá důvěra ke slovům, která slyšíme či čteme.) Některé lidi to vede k cynismu: „Všichni lžou!“ (varianta našeho premiéra zní „všetci kradnú!“) Odtud je blízko k určitému pohledu na svět, v němž vládnou stoprocentně lumpové. „COVID si vymyslely farmaceutické firmy, aby se napakovaly.“ Na varování před nepříjemnými účinky některé vakcíny jsem slyšel komentář: „Sami přiznávají, že to škodí.“

Jistě, opačný extrém, tedy naivita a důvěra v to, že všichni myslí všechno dobře, je rovněž smrtelně nebezpečná. Zlí lidé existují a mají velkou moc. Všemocní ale nejsou. A stačí pár spravedlivých, aby hodili vidle do systému, který si zlí lidé snaží vybudovat. K té spravedlivosti je ale třeba přidat ještě notnou dávku statečnosti.

Jak to všechno souvisí s názvem tohoto článku?

Chci upozornit na to, že pravdivost bude brzy ještě těžší. Zatím máme fake news, tedy nepravdivé zprávy. Technologie ale postupuje mílovými kroky a brzy bude možno upravovat nejen obrázky, ale i videa tak, že vaši hlavu nasadí na cizí tělo, a divák nic nepozná. (Takový závdavek jsme mohli vidět ve velmi užitečném filmu „V síti“, byť okrajově – tématem filmu bylo něco jiného.) Pak bude možno vytvořit důvěryhodně vypadající video o tom, jak třeba nějaký Dan Drápal osahává malé holčičky nebo někde vykrádá kasičku. Nebo sype jed do poháru. To bude jiné kafe, než když o vás někdo napíše a vydá hanobící pamflet. Obrazy se vtiskávají hlouběji do paměti než písmenka v knížce či článku.

Jak se nám podaří vítězit v úsilí o pravdivost, když tolik selháváme už nyní, kdy jde spíše jen o ty články nebo audionahrávky? Ne, nebudu lkát, nebudu si stěžovat. Jen nás všechny vyzývám: Trénujme se v pravdivosti – i v kritickém rozsuzování. A snažme se vytvářet ostrůvky důvěry.

Ostrůvky důvěry nejsou stejnonázorové bubliny. Je dobré začít v rodině. Spolu s bráchou máme dohromady deset dětí (a čtrnáct vnoučat, ale ta se zatím nepočítají). S partnery nás a našich dětí je nás dvacet. V této množině najdete široké spektrum politických názorů, které se v průběhu času postupně mění, a to nejrůznějšími směry. Mezi extrémy jsou rozdíly opravdu značné. Nicméně přes tyto rozdíly se máme rádi a jsme spolu schopni komunikovat. Ale hlavně se známe. Takže když by se někde objevilo video, jak Dan Drápal sype jed do poháru, nebál bych se, že by tomu někdo z mých blízkých mohl uvěřit. Možná by si řekli: „Ten Dan má spoustu chyb, ale tohleto je nesmysl!“

Podobné ostrůvky důvěry je třeba vytvářet v církvi. A nesmíme podléhat klamu, že takový ostrůvek máme, protože přece chodíme do kostela. Vytvořit ostrůvek důvěry vyžaduje mnohem více času a úsilí než účast na bohoslužbách. Zítra jdu za svým přítelem, pastorem Pavlem. A už vím, co mu vyznám jako hřích, kterého jsem se dopustil od minulého setkání. A vím, kde bota tlačí jeho. Ale kdybyste mi pustili fake video, jak mlátí svoji ženu, tak bych tomu nevěřil. Ano, potřebujeme důvěrné přátele, kteří „chodí v pravdě“, abych se vyjádřil biblicky.

 

Podobně jako u rodiny, i u takové křesťanské skupinky nejde primárně o shodu v politických názorech. Dokonce nemusí jít ani o shodu ve věroučných názorech, i když tam nepochybně určité mantinely jsou. V totální rozplizlosti se důvěra pěstovat nedá. Absolutní shodu ve věrouce ale nepředpokládejme a ani nevyhledávejme. Pěstujme přátelství.

Konec konců, jde o vztahy. Podobně jako mezi Otcem, Synem a Duchem svatým. Jen v obecenství s naším Pánem budeme mít sílu nepodlehnout fake news a fake videím. Všechno, co je fake, má jiného otce. Ano, myslím na „otce lži“.

Čekají nás nesnadné doby. Věřme ale slovům, z nichž je vzat nápis na naší prezidentské standartě: „Pravda Páně vítězí, i když na čas poražena bývá.“

Dan Drápal